Příspěvek o Mezinárodním vězeňském společenství na červnovém semináři

15.06.2012 12:03

Červnový seminář o.s. Za branou se nesl v duchu angažované pomoci vězňům inspirované zahraniční dobrou praxí motivovanou ať už explicitní křesťanskou misií přítomnou v aktivitách Prison Fellowship International (Mezinárodní vězeňské společenství) nebo implicitními křesťanskými hodnotami přítomnými v chráněných bydleních Dismas House ve Vermnontu, USA; či obecně lidskou touhou sdílet a pomáhat si, která je motorem svépomocné skupiny blízkých uvězněných.

Přednášející se sešli nakonec pouze tři, čtvrtý plánovaný přednášející – Veronika Polišenská z Psychologického ústavu AVČR se z důvodu nemoci nemohla dostavit a se svým příspěvkem z oblasti forenzní psychologie tak vystoupí při příští příležitosti.

V prvním příspěvku nazvaném „Prison Fellowship International in the Czech Republic: new activities in and outside prisons“ prezentovala B. L. Losiewicz, PhD. činnosti Mezinárodního vězeňského společenství v ČR. Příspěvek prezentuji rozšířený o své postřehy a doporučení.

Dr. Losiewicz otevřela svůj příspěvek představením mezinárodní organizace Prison Fellowship International mající ambici propagovat problematiku vězeňství v existujících sborech a farnostech a koordinovat činnosti církví v oblasti vězeňství. Příležitostí k propagaci problémů vězňů je např. první adventní týden, který je od roku 1975 ekumenicky vyhlášený jako Týden modliteb za Vězně.

MVSČR, jako česká pobočka Prison Fellowship International, navázalo na existující humanitární aktivity jako je dopisování s vězni včetně školení nebo posílání nárokových balíčku včetně hygienických potřeb, realizované v minulosti Armádou spásy ČR, se kterou MVS úzce spolupracuje. Existující praxi dopisování má MVSČR v plánu obohatit o video a audio dopisy, které mohou posílat lidé na svobodě svým blízkým do vězení a vězni svým blízkým na svobodě (Program Odpuštění).

Zajímavým rozšířením praxe zasílání balíčků je program „Andělský strom“, který spočívá v zasílání dárků dětem rodičů, kteří jsou ve výkonu trestu. Dárek pošle dítěti dobrovolník MVS spolu s průvodním dopisem od rodiče, který je ve vězení. Dítě je pak přesvědčeno, že obdrželo dárek od rodiče a je tak svým zážitkem blíž svým vrstevníkům, kteří rodiče ve vězení nemají, a rovněž je svému rodiči, který mnohdy pro dítě nic neudělal, vděčné.

Odborný pohled na tuto aktivitu bezpochyby podtrhne nutnost maximální spoluúčasti vězňů ať už finanční nebo kreativní, byť i jen symbolické, na posílání dárků. Jinak by si vězni mohli rychle zvyknout na to, že za ně někdo posílá dárky, což by je vedlo k větší nesamostatnosti a závislosti na dobrovolníkovi a MVS.

MVS rovněž navázalo na praxi návštěv oddělení matek s dětmi ve věznici Světlá nad Sázavou. Děti a matky jsou během návštěvy seznamovány s etickými pravidly a dochází tak k implicitní křesťanské misii. MVS chce rovněž v „Zacheově programu“ přispět k restorativní justici hagioterapii, kdy jsou uvnitř nebo mimo věznici vězni seznamování s biblickými příběhy, které vyzývají k paranetickému pohledu na trestný čin a jeho následky. Praxi, kterou doposud vězni mohli zažít u některých kaplanů Vězeňské služby ČR a dobrovolníků z VDP.

MVS se dále chystá umožňovat setkávání obětí trestných činů s pachateli v křesťanském kontextu (na rozdíl od plně sekulárního přístupu v PMS ČR). Setkání přinesou diskuse nad podstatou pokání, kompenzace, odpuštění a změny. Bezplatné školení dobrovolníků pro tento program proběhne 18-20. října 2012 v Praze. MVS umožňuje již nyní setkávání propuštěných vězňů a jejich rodin v Klubu Dvě ryby dvakrát měsíčně.

Co se týče pomoci propuštěným vězňům, která je na poli církevním i obecně občanském v ČR deficitní, nabízí MVS ČR doprovázení propuštěných žen ve Věznici Světlá nad Sázavou na přátelské, křesťanské bázi. Cílem programu je reintegrace propuštěné ženy do společnosti, prevence recidivy, zachování rodinných vazeb, přijetí odpovědnosti za vlastní jednání, přijetí etických pravidel, změna navyklých vzorců chování.

MVS rovněž odstartovalo doprovázení vězňů i v jiných věznicích, zatím s malým množstvím dobrovolníků – proškolených mentorů. Mentor:

  • Pomáhá vězni s transportem do místa bydliště;
  • Pomáhá s návštěvou kurátora a dalších;
  • Zve propuštěnou ženu do církevního společenství (pokud má propuštěný zájem);
  • Pomáhá hledat zaměstnání;
  • Udržuje s vězněm pravidelný kontakt

Přičemž přidanou hodnotou, kterou se tato služba odlišuje od existujících služeb mentoringu realizovaných např. SPJ, je možnost využít existujících křesťanských společenství jako pomáhajícího prostředí. Vězni tak může v ideálním případě pomoci s reintegrací celý sbor nebo farnost – příkladů této praxe, jejíž nositelé byly doposud především dobrovolníci sdružení v organizaci VDP nebo přímo vězeňští kaplani Vězeňské služby ČR, je ale v ČR zatím nemnoho.

Farnosti a sbory jsou spíše uzavřené přijímaní propuštěných vězňů (nebo v opačném extrému příliš otevřené a naivní) a to představuje výzvu pro MVS ČR, aby ve farnostech a sborech pořádalo informativní přednášky a snažilo se iniciovat vznik lokálních dobrovolných aktivit obrácených směrem k vězňům. Je to totiž právě laický aktivismus a křesťanská angažovanost, který se kvůli omezené kapacitě nepodařil probudit stávajícím křesťanským organizacím zaměřujícím se na pomoc vězňům jako je VDP. Tento fakt je pro církve a křesťany v ČR, kteří spíše než na sebe spoléhají na profesionalizované pomáhající organizace, velkou ostudou.

Příspěvek dr. Losiewicz byl tlumočen do češtiny Zuzanou Schmidtovou, která se ujala slova jako další přednášející. Její příspěvek publikujeme na našich stránkách příště.

Jiří Mataj, o.s. Za branou

Zpět

Vyhledávání

© 2010-2016 Za branou, tel.: 775 722 784, zabranou@gmail.com zodpovědný redaktor: Jiří Mataj