Zpráva ze semináře „Role sociálního kurátora v systému postpenitenciární péče ČR“

05.04.2011 13:56

Dne 31. 3. 2011 uspořádalo o. s. Za branou pátý seminář věnovaný postpenitenciární problematice a vězeňství. Místem konání byla, jako již tradičně, klubovna SONS ČR v Krakovské 31 na Praze 1.

Rámcem semináře byla prezentace dalších dílčích výsledků šetření Za branou mezi recidivisty zaměřeného na jejich vlastní názory na příčiny a souvislosti opakované trestné činnosti. Jak ukázal Jiří Mataj – opakovaně trestané osoby vnímají „pomáhající“ úlohu sociálního kurátora a dalších institucí subjektivně jako velmi málo významnou. Jen 3 ze 49 respondentů-recidivistů uvádějí kontakt s kurátorem jako subjektivně pomáhající. Další dílčí výsledky, i přes problematičnost interpretace, opět doložily, že recidivisté vnímají výkon trestu a návrat na svobodu jako soukromou událost a preferují neformální formy pomoci opírající se o rodinu a známé. Jsou však schopni označit konkrétní funkční formy (institucionalizované) pomoci, mezi nimiž hraje prim nabídka práce - byť představy respondentů o práci spolu s jejich nedostatečnými pracovními návyky jsou často hrubě neadekvátní jejich cílovým (nereálným) očekáváním. Korekce nereálných očekávání recidivistů byla jedním z témat nedávné návštěvy pracovníků o. s. Za branou ve věznici Příbram, kde svou strastiplnou, ale v posledku úspěšnou a bezúhonnou cestu do společnosti prezentoval bývalý vězeň, „trojnásobný recidivista“.

Zastavení u jedné z položek šetření - subjektivních důvodů trestné činnosti, bylo mostem pro prvního hosta Mgr. Radka Visingera, právníka z oddělení trestního přezkumu Ministerstva spravedlnosti, který účastníky seznámil s institutem stížnosti pro porušení zákona. Klienti – vězni – často tvrdí, že jsou (alespoň do jisté míry) nevinní, že s nimi soud jednal nespravedlivě – kromě institutu obnovy řízení a dovolání je v těchto (a mnohých dalších případech, které přednášející barvitě nastínil) možné dosáhnout nápravy případné nezákonnosti cestou stížnosti pro porušení zákona. Písemné podněty pro přezkum musí obsahovat označení soudu a číslo jednací napadeného rozhodnutí, spolu s rozvedením důvodu tvrzené nesprávnosti. Podnět může podat nejen odsouzený, ale i kdokoli jiný (fyzická i právnická osoba). Šetření provádí oddělení trestního přezkumu Ministerstva spravedlnosti, které posuzuje nejen správnost podnětem napadeného výroku, ale celou věc, a v případě že zjistí porušení zákona, dává zprávu ministru spravedlnosti, který může podat stížnost pro porušení zákona k Nejvyššímu soudu – ten může napadené rozhodnutí upravit nebo i zrušit.

 

Druhým hostem semináře byla Bc. Šárka Černá, metodička odboru výkonu vazby a trestu Generálního ředitelství Vězeňské služby ČR. Její vystoupení bylo věnováno výstupním oddělením ve věznicích. Určena jsou především osobám s delšími tresty vyžadujícími přiměřenou dobu adaptace na podmínky svobody. Výběr odsouzených k zařazení do výstupního oddělení provádí odborná komise a odsouzený musí s umístěním souhlasit.  Možnost jít na výstupní oddělení získají půl roku před propuštěním. Tzv. výstupy více připomínají civil. Podstatou programů zacházení je poskytnout potřebné praktické informace a dovednosti pro celkovou orientaci, intenzivní motivace odsouzených k řešení jejich problémů, vedení k samostatnému rozhodování a narušit nárokový způsob života získaný ve věznici. Místo strohých cel jsou zde zařízené pokoje s omezeným počtem odsouzených. V neposlední řadě je součástí programu asistované opuštění věznice a návštěva města, spojená s vyřizováním praktických věcí. Odsouzení tak lépe čelí syndromu prizonizace, spočívajícího ve ztrátě běžných návyků a osvojení zvyklostí vězeňských, v běžném životě naprosto nepoužitelných. „Šok“ z života na svobodě je navíc umocněn vývojem technologií a společenskými změnami, které za zdi věznice běžně nedoléhají.

 

Ve druhé části semináře se nad současnou rolí sociálních kurátorů v rámci postpenitenciární péče zamyslel PhDr. Pavel Pěnkava, vedoucí oddělení sociální prevence Úřadu městské části Praha 1 a předseda Sekce sociálních kurátorů Společnosti sociálních pracovníků ČR. Podle Pavla Pěnkavy se práce sociálních kurátorů po roce 1990 do značné míry obměnila. Zatímco dříve se agenda zaměřovala převážně na osoby, proti kterým bylo vedeno trestní řízení. V současné době se sociální kurátor věnuje i dalším cílovým skupinám, jako jsou např. osoby bez přístřeší, osoby vracející se ze školských zařízení ochranné a ústavní výchovy aj. Především skupina osob bez přístřeší se stává v poslední době čím dál početnější. Toto rozšíření vede k daleko většímu záběru práce sociálního kurátora. Dále uvedl, že po reformě veřejné správy v roce 2003, kdy vznikly obce s rozšířenou působností, došlo i k navýšení počtu sociálních kurátorů. Tato změna se paradoxně odrazila v kvalitě poskytované postpenitenciární péče. Především některé nově vzniklé obce přidělují sociálním kurátorům jednu či více kumulovaných funkcí, proto i z tohoto důvodu následně dochází k nadměrné vytíženosti pracovníka. Například návštěvy klienta ve výkonu trestu jsou odkládány, anebo nahrazovány pouze písemnou korespondencí. Tento problém je složitější a zasluhoval by si větší pozornost.  Sociální kurátor v současné době velmi úzce spolupracuje se státními i neziskovými organizacemi, v lokalitě kde působí.

Pavel Pěnkava navrhuje analyzovat aktuální objem agendy sociálního kurátora, která připadne na jeho práci s osobami, proti kterým bylo, nebo je vedeno trestní řízení. Výsledek by mohl být zároveň příspěvkem k celkové diskusi nad současnou úrovní postpenitenciární péče a případným podnětem pro koncepční návrhy.

Vězeňská služba považuje, podle Šárky Černé, kurátory jako jedny z nejdůležitějších systémových partnerů v sociální oblasti, kteří mají k dispozici nástroje (přístup k osobním údajům, informace ze sociálního šetření, dávky sociální pomoci), kterými neziskové organizace nedisponují. Zdůrazňuje proto nutnost vzájemné úzké spolupráce státního a neziskového sektoru, nikoli nahrazování jeden druhého.

O. s. Za branou děkuje všem přednášejícím a účastníkům semináře. Doufáme, že se nad prezentovanými tématy podařilo vyvolat produktivní debatu, která se může stát impulzem na cestě ke svěží analýze institucionalizované problematiky návratu osob z výkonu trestu.

Frank, Mataj. o. s. Za branou.

Zpět

Vyhledávání

© 2010-2016 Za branou, tel.: 775 722 784, zabranou@gmail.com zodpovědný redaktor: Jiří Mataj