Zpráva ze semináře: "Bez práce nejsou koláče, kdo je ale doma upeče?"

28.01.2012 21:22

Dne 6. 12. 2011 uspořádalo o. s. Za branou poslední seminář v roce. Tentokrát nesl podtitul „Bez práce nejsou koláče, kdo je ale doma upeče?“ Vystoupili: Mgr. Martin Čejka, Integrace o. p. s., Mgr. Jan Frank, Za branou, Mgr. Daniel Bakeš, o. s. Romodrom, Bc. Jiří Mataj Dis, Za branou.

Zpět do práce

S prvním příspěvkem věnovaným představení projektu „Zpět do práce“ vystoupil personalista obecně prospěšné společnosti Integrace Mgr. Martin Čejka. Projekt podpořený Evropským sociálním fondem se realizuje v Praze, je dvouletá a dává příležitost širšímu spektru osob s problémy na trhu práce nalézt stálé zaměstnání. „Otevřeno“ mají v projektu Zpět do práce od října 2011, přesto, jak uvádí pan Čejka, už dveřmi Integrace prošlo přibližně na 100 uchazečů o práci.

Projekt, a to nás velmi zajímalo, dává příležitost rovněž osobám po výkonu trestu. V prostorách Integrace je k dispozici Job Club, kde mohou uchazeči s asistencí využívat internet a telefon za účelem kontaktování zaměstnavatele, dostane se jim pomoci při zpracování profesního životopisu. Získat stálou práci však není tak jednoduché. Jak říká pan Čejka, projekt dává příležitost získat stálou práci jen těm, kteří přistoupí na jeho vnitřní pravidla. Znamená to opakované návštěvy a konzultace a konzistentní jednání prokazující konstruktivní motivaci. Ti, kteří projdou tímto sítem, získávají práci nejprve na dohodou o provedení práce. Součástí projektu je i dobrovolná, na nalezení vhodného uplatnění orientovaná psychodiagnostika. Zpět do práce je projektem z hlediska propuštěných vězňů  zajímavý zejména tím, že práci skrze něj nabízejí zaměstnavatelé tolerující zápis v rejstříku trestů. Jak řekl Mgr. Čejka, jeho dosavadní zkušenost s touto cílovou skupinou projektu je velmi dobrá, někteří už pracují. Co nás potěšilo: Integrace je otevřena prezentaci projektu ve věznicích, zkrátka vězně „bere“. Děkujeme panu Čejkovi za výbornou prezentaci.

Závěry šetření názorů recidivistů

Druhý příspěvek se nesl více v duchu teorie. Jan Frank poprvé veřejně shrnul celkové závěry šetření názorů recidivistů, které Za branou realizovalo v roce 2010 ve věznicích Příbram, Kuřim a VV Pankrác. Stručně řečeno, o závěry šetření lze do jisté míry opřít závěr, že samotní vězni více než na stát nebo neziskovky po propuštění spoléhají na své neformální vazby, očekávají nejvíce od rodiny. Dluhy a práci považují za klíčové faktory bránící recidivě, avšak nikoliv jako faktory rozhodující. Šetření ukazuje, že „podmínky svobody“ do budoucna viděli šetření zejména v osobních otázkách. Z toho podle Franka vyplývá impuls pro postpenitenciárně zaměřené neziskové organizace: jejich hlavním smyslem by měly být nástroje bránící recidivě, avšak i jiné než práce a dluhové poradenství. Tyto dvě služby podle něj, jak ostatně dokazuje i Integrace o.p. s., mohou zastat obecně orientované personální agentury, rovněž komerční, nebo občanské poradny.

Článek prezentující šetření Za branou je možné číst v časopise Sociální práce. Širší verzi včetně grafického zpracování pak v našich aktualitách.

Propuštění vězni v Pardubicích

Mgr. Daniel Bakeš, vedoucí Vězeňského programu o. s. Romodrom v Pardubicích, vysvětlil, co dělá Romodrom pro propuštěné vězně v Pardubickém kraji. Jím vedený projekt úzce spolupracuje s Věznicí Pardubice, s níž se po delší době vzájemného poznávání Romodromu podařilo najít kvalitní spolupráci. Díky tomu jsou vězni před propuštěním, obávají-li se situace na svobodě, včas informováni o pomoci. Zahrnuje to, co se skrývá pod pojmem označujícím registrovanou službu odborné sociální poradenství a terénní program. V praxi to znamená zejména pomoc propuštěnému vězni při jednání s úřady (úřad práce, vyřízení dávek v hmotné nouzi atd.), mnohdy nesnadnému i pro běžného občana.

Podle Mgr. Bakeše není situace na trhu práce v Pardubickém kraji zrovna příznivá, proto je rád, když může svým klientům pomáhat nalézt práci za hranicí kraje. Jeho program na rozdíl od Integrace, využívající mzdové příspěvky, v této oblasti spoléhá hlavně na štěstí a ochotu oslovených zaměstnavatelů. Zajímavou tečkou vystoupení pana Bakeše byla zmínka o aktivitách Romodromu na poli práce s blízkými osob ve vězení. Jeho program se snaží radit a pomáhat i jim, což vychází z přesvědčení, že je třeba podporovat i klientovo rodinné zázemí. V Pardubicích jsou propuštění vězni nepochybně v dobrých rukou. Děkujeme!

Vězeňství ve Finsku

V závěru semináře prezentoval Jiří Mataj postřehy týkající se Finského systému sociálního zabezpečení a péče o propuštěné vězně. Poukázal na fakt, že ačkoli je péče o vězně včetně vysokých dávek podpory v hmotné nouzi i celý vězeňský systém ve Finsku značně pokročilý (nízká úroveň recidivy, nepřeplněné věznice, dostatek vězeňského personálu a financí v systému, množství pomáhajících organizací, které mají přímý vliv na utváření legislativy) i přesto trpí značně individualizovaná a anonymizovaná Finská společnost celoplošně problémy spojenými s kriminalitou jako je alkoholismus a gamblerství. Neziskové organizace se tyto problémy, které souvisí s rozbitím a nedůvěrou panující v lidském společenství, snaží řešit na svépomocné bázi – bývalí vězni, alkoholici, gambleři pomáhají současným vězňům. Příkladem dobré praxe v tomto ohledu je organizace kris.

Zpět

Vyhledávání

© 2010-2016 Za branou, tel.: 775 722 784, zabranou@gmail.com zodpovědný redaktor: Jiří Mataj