Podporujete v Dominu kontakty dětí a jejich uvězněných rodičů?

"Kontakt dětí z DD s  rodiči nebo pouze s  jedním z rodičů  (tohoto času ve VT) je zajisté velmi důležitý. Především u dětí, které si přejí být s rodiči v kontaktu, mají s nimi hezký vztah, zvláště pak pro malé děti. Je důležité s dětmi na toto téma mluvit. Mohu doporučit publikace ,,Maminka ve vězení“ nebo ,,Pojedeme za maminkou  - návštěva ve vězení“. Malé, ale i velké děti,  často neví, jak pobyt ve vězení vypadá, jaký je tam režim, možnosti vzdělávání, práce, volnočasového a kulturního vyžití. Jejich představy se pohybují v obrazech, které viděly v pohádkách či ve filmech. Malé děti si často o rodiče dělají starost (jako by jich neměly už tak hodně), co maminka ve vězení jí, kde spí, že nemůže nikdy z cely ven. K lepší představě, jak to ve věznicích funguje, jsme využili i dokumentu,,Máma za mřížemi“.  Určitě se vyplatí s dětmi v tomto směru pracovat. Jsou méně úzkostné a více klidné."

Jakými formami může dítě z dětského domova komunikovat s rodičem ve vězení?

Kontakty s rodiči probíhají u nás všemi dostupnými formami. Písemný kontakt je cenný v tom smyslu, že dopisy a obrázky si děti mohou schovat i do let pozdějších. Tato forma je vhodná i pro děti, které momentálně odsouzeného rodiče odmítají. Je možné, že tento vztah a postoj k rodiči později přehodnotí a právě schované dopisy tomuto mohou napomoci.

Je cesta do věznice pro pracovníky domova náročná?

Několikrát v minulosti jsme absolvovali návštěvy s dětmi, především do Světlé nad Sázavou. Cesta byla poměrně dlouhá a náročná. Právě vzdálenost nás trochu limituje ve frekvenci návštěv.

Může/nebo měl by "zavřený" rodič i ve své situaci vychovávat?

Vychovatelé často s rodiči konzultují školní výsledky, zdravotní stav a celkové chování dětí. I na dálku prostřednictvím telefonátu nebo videohovoru mohou od rodičů dostat cenné informace z doby, kdy děti vychovávali ještě rodiče. Prostřednictvím videohovoru mohou sami  rodiče zaznamenat,  jak například dítě čte, jak mu jde psaní, jaké má hodnocení učitelů apod. Rodiče vidí, v jakém prostředí dítě žije, jaký má pokojíček, hračky, s jakými dětmi sdílí rodinnou skupinu.

Jak to bývá, když trest skončí?

Jde o velmi rozmanité vztahové vazby. Malé děti vidí svojí odsouzenou matku jako tu svojí nejhodnější, nejmilejší maminku, kterou zbožňují, často si ji idealizují. Uvěznění, tedy trest, který si jejich maminka odpykává, vnímají přirozeně. Posuzují to ze své zkušenosti, tedy trestu, který třeba za něco někdy dostaly. Některé dítě odmítá například Skype se svým otcem z důvodu despektu k rodiči za jeho chování, které si pamatují z minulosti. Zaslané dopisy otcem ale nikdy nevyhodí a schovávají si je, obrázky si vystavují nad postelí. Někteří rodiče dokázali po propuštění opět najet na řádný život. Našli si práci, bydlení a nakonec zvládli i péči o své děti. Jiným se naplnit předsevzetí z vězení naplnit nepodařilo. Rodiče by měli určitě udržovat kontakt se svými dětmi. Měli by plánovat postup a strategii cesty, až budou opět na svobodě za pomoci jasně nastavených  priorit a životních hodnot. Matky, které chtějí v budoucnosti o své děti pečovat a vychovávat je, musí s nimi být v kontaktu. Čas, kdy nebudou doprovázet své děti, byť po telefonu, už nikdy nemohou vrátit zpět. Tato doba by se pro ně stala nevyplněnou černou dírou bez dětí.