Vydali jsme "Práva rodičů ve vězení" pro všechny odsouzené rodiče

23.05.2020 21:08

PRÁVA RODIČE VE VĚZENÍ

Naše malé právní minimum je určeno zejména pro rodiče ve výkonu trestu odnětí svobody, kteří se po nástupu do vězení potýkají s problémem, jak přiměřenou formou komunikovat se svými dětmi mladšími 18 let. Pokud hledáte základní informace pro to, abyste v průběhu trestu co nejčastěji viděl/la a slyšel/la své dítě a měl/la o něm a od něj dostatek informací, jste na správné adrese.

 

Byl/a jsem odsouzen/a k výkonu trestu odnětí svobody. Mám právo se stýkat se svým dítětem?

  • Obecně máte právo na styk se svým dítětem (§ 887 až 891 OZ). Toto právo může omezit jen soud svým rozhodnutím. Soud může určit podmínky styku. Při svém rozhodování bude soud zvažovat, zda a v jakém rozsahu je styk v zájmu dítěte a stanoví četnost a formu styku.
  • Měl/a byste mít právo na přímý (osobní návštěvy) i nepřímý (zejména telefonický a korespondenční kontakt). Vždy ovšem záleží na rozhodnutí soudu. Soud může v odůvodněných případech omezit zejména Vaše právo na přímý kontakt s dítětem, není-li v zájmu dítěte.

Je skutečnost, že má návštěva dítěte proběhnout ve věznici, důvodem pro její neuskutečnění?

  • Tato skutečnost sama o sobě by neměla být důvodem pro neuskutečnění/zákaz návštěvy dítěte ve věznici.

Soud omezil mou rodičovskou odpovědnost/zbavil mě rodičovské odpovědnosti. Mám právo na styk s dítětem? Musím platit výživné? (viz §865 - § 874 OZ)

  • Současně s rozhodnutím o omezení rodičovské odpovědnosti soud rozhodne, zda je nezbytné omezit právo rodiče osobně se stýkat s rodičem. Právo na nepřímý styk by samotným rozhodnutím o omezení rodičovské odpovědnosti nemělo být dotčeno.
  • Rozhodne-li soud o zbavení rodičovské odpovědnosti, zůstává rodiči právo osobně se stýkat s dítětem jen v případě, že soud rozhodne o zachování tohoto práva rodiči s přihlédnutím k zájmu dítěte. Právo na nepřímý styk by samotným rozhodnutím o omezení rodičovské odpovědnosti nemělo být dotčeno.
  • Výživné na dítě platit musíte i v případě, že jste byl/a  zbaven/a rodičovské odpovědnosti nebo Vaši rodičovskou odpovědnost soud omezil.

Mé dítě bylo svěřeno do pěstounské péče (nebo do pěstounské péče na přechodnou dobu). Mám právo odmítnout svěření dítěte do pěstounské péče? Mohu ovlivnit volbu pěstouna? Mám právo na styk s dítětem?

  • O svěření dítěte do pěstounské péče rozhoduje soud, pěstounskou péči zprostředkovávají krajské úřady ve spolupráci s OSPOD. Jako rodič nemáte možnost ovlivnit výběr pěstouna. Proti rozsudku o svěření dítěte do pěstounské péče se však můžete odvolat. Pokud máte za to, že pěstoun neplní nebo porušuje své povinnosti (např. Vás neinformuje o dítěti nebo Vám neumožňuje kontakt s dítětem), obraťte se na OSPOD nebo doprovázející organizaci.
  • I případě, že Vaše dítě bylo svěřeno do pěstounské péče, máte právo na styk s dítětem. Pěstoun má povinnost udržovat a rozvíjet sounáležitost dítěte s jeho rodiči a osobami blízkými a umožnit styk rodičů s dítětem, pokud soud nestanoví rozhodnutím jinak (§ 47a odst. 2 písm. h) ZSPOD a §960 odst.2 NOZ)

Mám od druhého rodiče nebo pečující osoby (pěstoun, apod.) právo na informace o dítěti?

  • Máte právo požadovat po druhém rodiči tzv. výchovnou součinnost. Můžete se od něj informovat na zdravotní stav dítěte, jeho školní prospěch a chování mimo školu. Rodiče jsou povinni si sdělit vše podstatné, co se týká dítěte a jeho zájmů. Oba rodiče mají právo spolurozhodovat o významných skutečnostech v životě dítěte (volba školy, apod.). I tohoto práva se můžete domáhat soudní cestou.
  • Pokud bylo Vaše dítě svěřeno do péče jiné osoby, např. prarodiče nebo pěstouna, i v tomto případě máte právo od této osoby požadovat informace o dítěti. V případě, že soud nerozhodl o omezení Vaší rodičovské odpovědnosti nebo o jejím zrušení, zůstává Vám i v tomto případě právo spolurozhodovat o významných skutečnostech v životě dítěte.

Neexistuje soudní rozhodnutí, které by omezovalo mé právo na styk s dítětem, ale přesto s ním styk nemám nebo jen nedostatečný. Jak dál?

  • Oba rodiče nesou stejnou rodičovskou odpovědnost, tedy i stejná práva a povinnosti. O omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti může rozhodnout pouze soud. Je třeba, aby se partneři nejprve pokusili dohodnout na pravidelném kontaktu s dítětem. Mohou např. požádat příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), aby jim s uzavřením dohody pomohl. Pokud se uzavření dohody nedaří nebo ji manžel /partner nedodržuje, je třeba se obrátit na soud, aby stanovil pravidla styku. Podobným způsobem se práva na styk s dítětem mohou domáhat i prarodiče či jiní příbuzní a osoby dítěti blízké (viz §927 NOZ).

Kdy dostanu děti zpět do péče? Co pro to mohu udělat?               

 

  • O zrušení náhradní rodinné péče či ústavní péče může rozhodnout jen soud. V prvé řadě byste se měli obrátit na příslušný OSPOD a pokusit se s ním dohodnout na dalším postupu. Pokud se rozhodnete podat soudu návrh na svěření dítěte do Vaší péče, budete muset soudu doložit příslušná potvrzení či svědectví o tom, že vedete řádný život, máte pro děti zajištěny vhodné životní podmínky, absolvovali jste vhodnou léčbu či terapii, atp. Pro úspěšné navrácení dítěte do Vaší péče je úzká spolupráce s OSPOD naprosto nezbytná.

 

Co pro mě může udělat Orgán sociálně-právní ochrany dětí (dále jen „OSPOD“)?

  • Co se týká sporů mezi rodiči, OSPOD nemá mnoho nařizovacích pravomocí, ani nemá možnost zajistit vymahatelnost práv některého z rodičů.
  • OSPOD může na druhého rodiče působit (zejména domluvou), aby dodržoval rodičovská práva a povinnosti a poučit ho o právních důsledcích nedodržování rodičovských povinností.
  • Může poskytnout rodičům součinnost k uzavření dohody o úpravě styku, apod. – v případě, že neexistuje soudní rozhodnutí o daném problému.
  • Za určitých okolností může OSPOD přistoupit k uložení tzv. výchovného opatření podle §13 ZSPOD (těmi jsou napomenutí, stanovení dohledu nad dítětem, uložení omezení, uložení povinnosti využít odborné poradenské pomoci nebo povinnosti účastnit se prvního setkání se zapsaným mediátorem v rozsahu 3 hodin nebo terapie).

 

        Základní právní předpisy:

  • Zákon č. 350/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (dále jen „ZSPOD“)
  • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), rodinné právo upravuje § 655 - §965 OZ

 

Koho mohu požádat o pomoc?

  • Sociální pracovnici (pracovníka) věznice
  • OSPOD místně příslušný bydlišti dítěte
  • Advokáta – seznam advokátů je uveden na stránkách České advokátní komory www.cak.cz. Na těchto stránkách je umístěn formulář pro poskytnutí bezplatné advokátní porady v rozsahu max. 2 hodin ročně (lze využít až 4x za rok po 30 minutách)

 


 

Zpět

Vyhledávání

© 2010-2016 Za branou, tel.: 775 722 784, zabranou@gmail.com zodpovědný redaktor: Jiří Mataj